Bojovnice Betta cf. smaragdina

Text: Martin Rose

IMG_0005

Nejméně 200 let se už na thajském venkově udržuje tradice rybích zápasů. Podle některých Thajců je tato součást jejich kultury ještě starší než zápasy kohoutů. Možné to je - s výjimkou horských oblastí jsou obyvatelé Siamu typickou pobřežní kulturou vázanou na přirozené nebo umělé vodní plochy. Tradičním způsobem jejich obživy je rybolov a pěstování rýže, takže lze předpokládat, že venkovani (nebo jejich děti) poměrně záhy objevili drobné rybky rodu Betta a pochopili, jak využít jejich agresivního chování pro vlastní povyražení. Na rozdíl od bojovných plemen kohoutů jsou náklady na získání rybek z přírody nulové, takže se této zábavě mohl po tvrdé práci na poli věnovat doslova každý. Z pohledu rádoby civilizovaného Západu jde o nepřípustné týrání zvířat, ve skutečnosti ale vypjaté okamžiky při soubojích ryb sloužily k ventilaci emocí, sociálně stmelovaly komunitu společným prožitkem a dávaly zapomínat na všednodenní starosti. Rybí zápasy plnily zkrátka podobnou úlohu jako box nebo fotbal s tím rozdílem, že divák nejen trpně přihlížel samotnému mači, ale před zápasem měl možnost sám objevit svého šampiona a postarat se o jeho formu.

2_MaeKhong_web_1
Řeka Mekong u Vientiane
Autor: Martin Rose

Zápasy se brzy staly běžnou součástí života v celém Thajsku. Odehrávají se o sobotách a nedělích od března do září, začínají přibližně kolem desáté hodiny dopoledne. Ryby spolu bojují ve vysokých sklenicích s čtvercovým půdorysem. Protože se na thajském území vyskytují všechny tři druhy bojovnic z vhodné skupiny splendens, používají venkovani pro zápasy zpravidla ten druh, který žije v jejich nejbližším okolí. V nejjižnějších provinciích to je Betta imbellis, v jižním a středním Thajsku Betta splendens a v severních provinciích u řeky Mekong se používá druh Betta smaragdina. Aby u méně agresivních druhů B. imbellis a B. smaragdina dosáhli chovatelé větší šance na vítězství, kříží je s B. splendens, výsledné hybridy pak znovu po dvě generace zpětně kříží s původní divokou formou B. imbellis/smaragdina, až se vzhledem příliš neliší od ostatních domácích ryb - jejich bojovnost se ale osminou krve B. splendens podstatně zvyšuje.

Zápasy bojovnic pestrých (Betta splendens) často končí smrtí jednoho nebo i obou zápasníků nebo alespoň jejich dlouhodobou rekonvalescencí a obvykle se kolem nich točí dost peněz, ať už ve formě sázek nebo jako prostý důsledek komercionalizace této tradice. Oproti tomu zápasy bojovnic smaragdových (Betta smaragdina), tak jak jsou pořádány v severovýchodních provinciích, nejsou poznamenány (zatím) ani komercí, ani zbytečnou smrtí rybek. Bojový styl těchto krásných ryb je mnohem méně agresivní a souboj nepřipomíná ani tak jatka, jako spíše tanec. Ryby dávají před samotným napadáním a kousáním přednost vzájemnému optickému zastrašování a k nebezpečným zraněním dochází jen vzácně. Souboje obvykle trvají kolem půl hodiny, poté se slabší ryba stáhne a klání končí. Taneční styl a eleganci soubojů zdejší Thajci velmi oceňují. Velkou výhodou je také skutečnost, že nepříliš pošramocený vítěz se může účastnit i dalších soubojů, postupně získávat zkušenosti a rozvíjet své bojové schopnosti.

2_100_6951_1
Samec Betta smaragdina s příčným žíháním v ocasní ploutvi z chovu Honzy Burzanovského.
Autor: Tomáš Chuda

Nekomerční pojetí zápasů  bojovnic smaragdových bohužel v případě jejich "trenérů" často vyvrcholí na konci sezóny velkorysým gestem - rybky, a to i jedinci prokřížení s B. splendens, jsou puštěny do přírody. Jaké škody napáchají geny B. splendens mezi původní populací B. smaragdina se dá jen těžko odhadnout - lze ale předpokládat, že samci s novou kombinací genů budou úspěšnější při obraně teritoria i při reprodukci.

Nejznámější a největší chovatelé bojovnic ale v posledních letech už rybky v říjnu nevypouštějí (museli by jejich potomstvo na jaře opět lovit a jejich šampionská linie by byla snadno přístupná i konkurenci), místo toho své vítězné rybky celoročně chovají a množí. Jako vytíračka slouží menší, asi 5 litrová keramická nádoba s jemnolistými rostlinami. Ta je vložena do podstatně širší a o trochu vyšší nádoby. Jakmile se bojovnice vytřou a začne se kulit potěr v pěnovém hnízdě, naplní se větší nádoba stejnou vodou tak, aby se vytíračka ocitla celá pod vodou a mezi jejím horním okrajem a hladinou bylo několik milimetrů vody. Tak se potírek postupně dostane do většího tanku, kde je intenzivně krmen drobnou živou potravou. Jakmile dosáhne 2-3 cm, přeloví jej chovatel do venkovních rybníčků, kde bojovnice dospějí, a kde díky různým škůdcům dojde k redukci méně vitálních jedinců. Samci pro souboje se pak vybírají velmi jednoduchou metodou: do rybníčku se umístí v blízkosti hladiny několik skrýší z bambusové trubky. Protože se B. smaragdina vytírá v úkrytech, obsadí úkryty jen ti nejúspěšnější samci, kteří si tuto výhodnou pozici dokázali vybojovat. Následující den pak chovatel vybere skrýše i s budoucími favority zápasů.

2_vyter8_web_1
Samec Betta smaragdina.
Autor: Martin Rose

Chceme-li získat pro chov čistě přírodní B. smaragdina a vyhnout se hybridům s B. splendens, musíme se spoléhat jen na štěstí - ani vlastnoruční ulovení rybek v jejich domovině není zárukou, že nezískáme nějakého "propuštěnce". Obecně lze říci, že ryby s cizími geny mají robustnější stavbu lebky a celkově mohutnější tělo - vnější vzhled však vůbec nemusí korelovat s reálnou genetickou výbavou. Spolehlivě lze původní populaci nalézt jen na velmi nepřístupných místech.

2_vyter1_web_1
Vzájemné imponování samec a samice pod pěnovým hnízdem.
Autor: Martin Rose

Betta smaragdina Ladiges, 1972 se vyskytuje v provinciích u řeky Mekong (Mae Khong) na thajsko-laoských hranicích, konkrétně v okolí Nong Khai, Vientiane, Udon Thani a Sakhon Nakhon. Obývá většinu klidnější mělčí vody, domorodci ji nejčastěji loví vyšlapáváním z vodních a bahenních rostlin rostoucích v kanálech mezi rýžovými políčky.

Dlouhá léta akvaristé znali jen jednu barevnou formu - zelenomodré rybky dovezené Schallerem, Linkem a později i dalšími akvaristy z okolí Nong Khai. Teprve nedávno byly zveřejněny fotografie atraktivní tzv. červené formy z Laoského území. Podle všech informací lze očekávat další barevně odlišné populace v severněji položených přítocích Mekongu. Za zmínku stojí i objev velmi podobných bojovnic Betta sp. "Mahachai" na mnohem jižněji položené lokalitě v těsné blízkosti Bangkoku.

mahachaiW0802-01
Samec Betta sp. “Mahachai”.
Autor: Suporn Khumhom

V květnu 2003 mi nevyšla možnost navštívit setkání IGL (International Gesselschaft für Labyrinthfische) a spolu s přítelem Slavomilem Boudným dovézt plánované druhy bojovnic. Protože jsem v tomto roce kvůli epidemii SARS neplánoval ani cestu do Asie, objednal jsem si alespoň několik druhů bojovnic na českém internetovém obchodě. Za týden jsem si rybky odvážel domů plný očekávání.

Mladé bojovnice jsem vypustil po párech do 16 litrových nádržek hustě zarostlých jávským mechem, hnědovkou a při hladině i okřehkem, rohatcem a růžkatcem. Jakmile se B. smaragdina vybarvily, překvapila mne u nich výrazně příčně žíhaná ocasní ploutev. Tento zvláštní vzor neznám u žádného druhu bojovnic stavějících pěnové hnízdo a není patrný ani u typických B. smaragdina. Dal jsem si tu práci a prohledal jsem jak svou knihovnu, tak internet - ve všech případech mají samci smaragdových bojovnic příčné žíhání ve hřbetní ploutvi, ale nikdy v ploutvi ocasní. Buď se tedy jedná o populaci dovezenou ze zatím neznámé lokality, nebo jde o křížence a skvrny se objevily jako překvapivý produkt hybridizace. Každopádně jsou rybky velmi atraktivní.

2_vyter2_web_1
Třecí námluvy párečku B. Smaragdina.
Autor: Martin Rose

V hustě zarostlé nádrži s teplotou vody 28° C samci začali stavět pěnová hnízda skrytá pod listy hnědovky těsně pod hladinou. Někteří samci do hnízda zabudovali i okřehek, jehož kořínky je pak snadné splést si s ocásky visícího potěru.

Celý výtěr probíhá stejně jako u bojovnice pestré - jakmile je hnízdo hotové, začíná pod něj samec lákat samičku, nastavuje jí před oči své krásně vybarvené a vypjaté ploutve, posléze ji pod hnízdem těsně obemyká a překlápí bříškem vzhůru. Samička vypuzuje několik jiker, samec je oplodňuje, pak obě rybky zůstávají v nehybném sevření. První se vzpamatuje samec, uvolňuje samičku a začíná chytat klesající jikry a nosit je do hnízda. Samička začíná projevovat známky života až po 3 - 5 vteřinách po samci, takže se snižuje riziko, že by mohla požírat jikry. Z každého třecího aktu je jen 2 - 10, v průměru kolem 5 bělavých jiker. Samička poblíž vyčkává, než samec jikry zabuduje do hnízda, a pak k němu již bez velkých "formalit" znovu připlouvá, a opakuje třecí akt. Celý výtěr může trvat až půl druhé hodiny.

2_vyter7_web_1
Vlastní tření ryb.
Autor: Martin Rose

Po tření samec samici zahání, jeho tělo zesvětlá, ploutve zůstávají tmavé. Po tři dny se stará o hnízdo, podkládá jikry vrstvami nových bublinek, občas ve svislé poloze s hlavou celou uvnitř pěny s velkým úsilím celé hnízdo jakoby přizvedává. Ihned po vykulení měří larvy 3,5 mm.

Jakmile zpozorujeme pod hnízdem viset ocásky larev, je čas odlovit i samce a připravit si první jemné živé krmení (vířníky nebo trepku), v nouzi lze použít i sušený vaječný prach apod. Hned po rozplavání potěru začínáme krmit, po 3 dnech je možné začít krmit žábronožkou. Mladé jsou v prvních týdnech světlé s tmavými očky, třetí týden se u nich začíná objevovat podélný proužek. Při dostatečném krmení dosahují pohlavní dospělosti ve věku 5 měsíců. Dorůstají až 6 cm a dožívají se 2-3 let.

Malá dostupnost a vyšší cena těchto bojovnic snad budou do budoucna zárukou, že nedojde k jejich zbytečnému míchání s typickou formou B. smaragdina a neobvyklé zbarvení této populace zůstane zachováno.

Literatura:
Aqualog - All Labyrinths
Linke, H.: Labyrintfische - Farbe in Aquarium
Richter, H.J.: Labyrintfischen               
Nonn Panitvong

Doprovodná fotogalerie:
V odpovídajících podmínkách dokážou samci postavit pěnové hnízdo i v jeskyňkách hluboko pod hladinou nebo ponořenými listy rostlin. Mají-li k tomu podmínky a prostředky, zpravidla staví hnízdo právě zde. Takovéto dekorace nutno předem ukotvit a zajistit proti převrácení. Vzduchová bublina vytvořená pěnovým hnízdem dokáže skořápku nadzdvihnout, a celé potomstvo ve vynořivším se proudu vzduchových bublin rozptýlit po nádrži.

2_01_11
Samec budující pěnové hnízdo ve skořápce kokosu.
Autor: Tomáš Chuda

2_02_11
Samec láká samici pod hnízdo.
Autor: Tomáš Chuda

2_03_9
Vlastní tření ryb.
Autor: Tomáš Chuda

2_04_9
Uvolnění z typického “U” objetí.
Autor: Tomáš Chuda

2_05_7
Vlastní tření ryb.
Autor: Tomáš Chuda