Klenot jihovýchodní Asie - bojovnice pestrá, 2. část

Bojovnice jsou ryby všežravé. V přírodě se živí převážně živou potravou – larvami hmyzu i dospělými jedinci, které sbírají z hladiny. V chovu snadno přijímají běžně dostupné živé krmení – koretry, patentky, nitěnky, banánové mušky atd.

Klenot jihovýchodní Asie - bojovnice pestrá, 1. část

Poprvé se bojovnice pestrá dostala do Evropy, konkrétně do Francie roku 1874, kde se o její rozmnožení neúspěšně pokoušel Carbonnier. První odchov se zdařil roku 1892 Juenetovi, a to rovněž ve Francii. Roku 1893 přišly první kousky do Německa a v roce 1897 dováží E.S. Vráz bojovnice ze Siamu na území Čech.

Metodika chovu bojovnice pestrej

Na základe mojich vlastných skúseností som počas výskumu vypracoval komplexný súbor užitočných informácii, rád a postupov, ktoré, ako dúfam, budú prínosom pre každého záujemcu o akvaristiku, no predovšetkým o chov takej pôvabnej a majestátnej ryby, akou je bojovnica pestrá. Žiadnu podobnú publikáciu som totiž počas mojej práce nenašiel. Všetky uvedené informácie, postupy a metódy mám odskúšané a verím, že Vám pomôžu bližšie spoznať život a správanie tejto nádhernej rybičky a zároveň Vám umožnia zlepšiť jej životné podmienky aj vo Vašom chove.

Bojovnice Betta cf. smaragdina

Nejméně 200 let se už na thajském venkově udržuje tradice rybích zápasů. Podle některých Thajců je tato součást jejich kultury ještě starší než zápasy kohoutů. Možné to je - s výjimkou horských oblastí jsou obyvatelé Siamu typickou pobřežní kulturou vázanou na přirozené nebo umělé vodní plochy. Tradičním způsobem jejich obživy je rybolov a pěstování rýže, takže lze předpokládat, že venkovani (nebo jejich děti) poměrně záhy objevili drobné rybky rodu Betta a pochopili, jak využít jejich agresivního chování pro vlastní povyražení.

Iridizující bojovnice

Iridescenci nelze považovat za pravý pigment, ale za fyzický fenomén, který je hlouběji ovlivněn pravou pigmentací. Je to zvláštní typ buněk obsahující bezbarvý, krystalicky formovaný guanin. Díky přítomnosti těchto krystalů dojde k rozložení a odražení světla o různé vlnové délce, která je taktéž ovlivněna přítomností melaninu – to je základ, díky kterému se mnohdy na těle ryb zrcadlí až metalicky modrý lesk v různých odstínech.