Iridizující bojovnice

Text a foto: Tomáš Chuda

Základem a cílem našich šlechtitelských snah při chovu bojovnic je dosáhnout čistého a vyrovnaného chovu ve sledovaných znacích. Vyvstává zde ale otázka, jak těchto výsledků docílit? Nasnadě je i odpověď – tou je genetika. S nadsázkou lze ale říct, že to jde i bez jakýchkoliv znalostí obecné genetiky. S náležitou praxí a citem pro věc můžeme vyšlechtit nespočet krásných variet bojovnice pestré v mnoha různých tvarových a barevných mutacích, které v několika málo příbuzenských generacích dědičně ustálíme jako čistý kmen.

Multicolored Marble Halfmoon BettaPráce s iridescencí je takřka neomezená – vícebarevná kresba mramor (bílá/copper/červená).

Jednotlivé variety bojovnic jsou navzájem odlišné v barvě (depozici rozličných pigmentů a formování guaninu v pokožce) a proporcích ploutví (tvar ploutví, počet a větevní paprsků). Abychom s tímto mohli cíleně pracovat, akvarista musí mít alespoň elementární znalosti z všeobecné akvaristické praxe, měl by porozumět stavbě a funkci rybího těla a paradoxně i těm popíraným znalostem genetiky – alespoň obecným pojmům a prvním dvěma Mendelovým zákonům o dědičnosti kvalitativních znaků. Díky nim si snáze uvědomíme základní selekci jedinců, nesoucí kýžené rysy k dosažení námi vytyčeného cíle, a na početném potomstvu v několika dalších generacích objevíme genetický potenciál našich ryb a základy dědičnosti (dominanci a recesivnost) sledovaných znaků.

Metallic Green Plakat BettaMetalicky zelený PK samec imponující samici.

Jak by ale měl vypadat náš vytyčený šlechtitelský cíl, co je vlastně ideálem dané variety? I nepravidelné uspořádání více barev na uniformě oploutvené a vitální bojovnici může být pěkný výsledek. Avšak mnohé úzce specializované spolky ustanovili na základě biologie a fenotypových znaků jednotlivé barevné a tvarové výstavní třídy korespondující s ustálenými varietami - šlechtitelskými cíli. Sahají-li naše ambice právě tímto směrem, k prezentaci vlastních odchovů na výstavách a získání patřičného uznání, měli bychom své subjektivní vnímání sladit s adekvátními standardy.

Jak již bylo výše zmíněno, pomineme-li tvarové formy, barevné standardy staví na obecné biologii. V následujícím textu se pokusím právě tyto elementární informace s důrazem na iridescentní zbarvení vylíčit tak, aby se s nimi chovatelé obeznámili a porozuměli jim. Následně pak pochopíme, jak například správným výběrem ryb a využitím iridescence vyšlechtíme purpurové či růžové ryby, které zrovna nejsou prezentovány pouze jedním barevným pigmentem, ale interakcí několika odlišných chromatoforů generujících danou barvu.

Butterfly Halfmoon BettaPráce s iridescencí je takřka neomezená – modro-bílý motýlek, Doubletail samec.

Šupiny jsou v podstatě průsvitné a pigmentová zrna, způsobující změnu zbarvení založenou na selektivní absorpci světla, jsou vsazena převážně až ve spodní vrstvě kůže, kterou tvoří škára. Zbarvení bojovnice (nyní, obecně platí u všech ryb) je tvořené rozličnými buňkami vně pokožky, nesoucími barevný pigment. Každá z nich má zvláštní pojmenování a souhrnně je označujeme jako chromatofory. Například buňky obsahující tmavý (černohnědý) pigment melanin se jmenují melanofory. Chromatofory se vůči sobě vyskytují v různých vrstvách pokožky, kdy se navzájem překrývají, a vzájemnou interakcí jednotlivých pigmentů (vč. jejich rozptýlení nebo nahloučení v cytoplazmě) mohou vytvářet rozličná zbarvení a jeho odlišné nuance v širokém spektru. V podstatě rozlišujeme tři druhy chromatoforů, kdy čtvrtou a nejsvrchnější barevnou vrstvu tvoří guanofory (iridofory), známé také jako iridocyty.

Royal Blue Plakat Betta
Metalický tmavě modrý Halfmoon Plakat samec s barevným krytím celé hlavy vč. pektorálních a ventralních ploutví.

Uniformně žluté, červené, černé, modré a další oslnivě zbarvené bojovnice existují již delší dobu díky horlivému úsilí zapálených chovatelů a jejich přísné selekci těch správných jedinců. Žlutá, červená, černá a modrá jsou na buněčné úrovni právě těmi základními stavebními barvami bojovnic. Selektivním šlechtěním se pozměnila a zintenzivnila distribuce požadované barvy, zatímco ostatní byly potlačeny, a tím zavdaly vzniku čistých, uniformě barevných variet. Nediskriminační selekcí a křížením zcela nepříbuzenských linií vznikali náhodně zbarvené variety a různé mutace v podobě dnešních ustálených kreseb.

V případě divokých bojovnic je prezence chromatoforů vně pokožky následující: nejhlubší a nejméně viditelnou vrstvu chromatoforů tvoří xantofory, obsahující žlutý pigment. Následují melanofory a o vrstvu výše erytrofory, nesoucí červené barvivo. Žádná z buněk ale nemůže nést dva nebo více rozličných pigmentů, jako je tomu například u Xiphophorus helleri, kde se můžeme setkat s xantoerytrofory. Nejsvrchnější barevnou vrstvou je iridescentní vrstva, reflektující modré zbarvení.

U domestikovaných, jasně zbarvených bojovnic je rozšíření těchto buněk v jednotlivých vrstvách nepatrně odlišné od přírodních forem. Nutno také poznamenat, že toto barevné rozložení do různých vrstev se vztahuje hlavně k pokožce těla. Protože ploutve jsou značně tenké, prezence chromatoforů v oploutvení bude zřejmě trochu odlišná.

Royal Blue Halfmoon Betta
Tmavě modrý Halfmoon samec.

Iridescenci nelze považovat za pravý pigment (barvivo), ale za fyzický fenomén, který je hlouběji ovlivněn pravou pigmentací. Je to zvláštní typ buněk obsahující bezbarvý, krystalicky formovaný guanin (C5H5N5O – z pokožky a ploutví vylučovaná odpadní sloučenina netoxického polymeru amonia, což je odpadní produkt metabolizmu, vznikající při rozkladu bílkovin). Díky přítomnosti těchto krystalů dojde k rozložení a odražení světla o různé vlnové délce, která je taktéž ovlivněna přítomností melaninu – to je základ, díky kterému se mnohdy na těle ryb zrcadlí až metalicky modrý lesk v různých odstínech. Odražené světlo o vlnové délce 530 nm se nám na rybce jeví jako zelená barva; modrá odpovídá 480 nm vlnové délky. Takovéto barvy jsou často označovány jako „strukturální barvy“ kvůli odlišení od barev, vytvořených pravou pigmentací (červené, černé). Obecně je označujeme jako iridescentní lesk.

Zvláštní mutací iridescentních ryb jsou matně až mléčně zbarvené rybky (jeví se nám jako bílé), kdy guanin je v pokožce formován v podobě granulí (nikoliv krystalů) a nereflektuje světlo. Usazeniny guaninu jsou v pokožce neškodné, pokud ale expandují až do očí (depozice guaninu roste se stářím), mohou způsobit slepotu. I přes úzkou souvislost s běžnou iridescencí se rybám bílým, pastelovým a jejich variacím v tomto článku věnovat nebudeme.

Pastel Blue Crowntail Betta
Pastelový Crowntail samec.

Normální distribuce iridescentního lesku na přírodních formách Betta splendens je vůči domestikovaným formám sporadická, omezená jen na všechny nepárové ploutve mezi paprsky tmavočervené barvy a na pár fleků v jednotlivých řadách šupin (nejvíce patrných podél horních tří řad) téměř černě zbarveného těla, dále v oblastech hlavy, hlavně na skřelích a očích. Selektivní šlechtění zavdalo vzniku pozměněného genu zodpovědného za plošné rozprostření iridescentních barev a jejich hutnější prezenci po celém těle včetně hlavy, kdy vytvoří kompletní barevnou masku namísto běžně černé hlavy. Tento gen je dominantní vůči divokému projevu. Využití a dosažení těchto vloh je nejsnazší u metalicky zbarvených jedinců. Zde barevné krytí zasahuje dokonce i do párových ploutví včetně pektorálních.

Mettalic Green Mustard Gas Plakat
Metalicky zelený “Mustard Gas” PK s barevným krytím celé hlavy.

Jelikož je iridescentní zbarvení v případě přírodních bojovnic zelené (díky širokému rozsahu barevných tonů ji lze přirovnat i k tyrkysové), je zřejmé, že modrá a všechny ostatní odstíny jsou její anomální variací. Domestikované formy Betta splendens se běžně vyskytují ve třech základních odstínech iridescentních barev. Jimi jsou ocelově modrá (světlejší až šedomodrá se stříbřitým nádechem), tmavě modrá a tyrkysová/zelená.

Pouze tyrkysové a ocelově modré ryby lze považovat za ustálený barevný kmen (tyrkys x tyrkys = tyrkys). Mezi sebou samými ale neprojeví úplnou dominanci jedna vůči druhé. Navzájem se doplňují a jejich křížením vyprodukujeme nový odstín modré – tmavě modré, v angličtině chovateli označované jako „Royal Blue“ (královská modrá). Tento typ dědičnosti označujeme jako intermediální dominance (neúplná nebo částečná). Známe tady dva mutantní geny, zodpovědné za projevy modrého zbarvení. Jeden ovlivňuje samotný odstín iridoforů a druhý jeho plošné rozprostření po těle ryby.

Spawning Pair BettaTřecí akt tmavě modrého samce a zelené samice.

Díky adaptaci na podmínky, ve kterých divoké formy bojovnic z druhové skupiny Betta splendens žijí (kalné vody močálů, zavlažovacích kanálů a rýžovišť), je jejich zbarvení pro lepší komunikaci mezi sebou samými křišťálově jasné – třpytivé, iridizující. To je způsobeno iridofory, jež reflektují i část žlutého spektra. Paradoxně byly v počátcích šlechtěny čistě modré barvy, kdy se chovatelé snažili právě tento lesk potlačit.

Zhruba před osmy lety se objevily zcela nové odstíny iridescentních barev s metalickým leskem. Ty vznikly mezidruhovým křížením domestikovaných forem s divokými bojovnicemi z druhové skupiny splendens (Betta imbellis, B. smaragdina nebo B. sp. 'Mahachai'). Na první reference těchto chovatelských praktik narazíme i v literatuře z 80. let minulého století. Například v prvním vydání knihy W. Mauruse – Bettas: A Complete Introduction z roku 1981 – nebo v knize H. Gonelli a R. Masillamoniho – Kampffische z roku 1997 – narazíme na typové fotografie závojových, metalicky modrých hybridů Betta splendens a Betta imbellis. O stejném mezidruhovém křížení referoval i RNDr. Stanislav Frank, Csc. dokonce už v roce 1976 v časopise Akvárium Terárium.

Betta smaragdina
Samec Betta smaragdina.

V komunitě chovatelů, jež chovají bojovnice pro zápasy, není hybridizace přírodních forem nic neobvyklého a je praktikována už desítky let pro získání lepších bojových vlastností. Teprve v poslední dekádě se křížení přírodních a domestikovaných forem promítlo i do našeho hobby s cílem získat nové barevné variety. Asijští chovatelé přísně vybírali jedince, kteří nesli jasně metalické barvy s natolik těžkou a hustou prezencí iridoforů, že tyto barevné odstíny v nás evokovali asociace se zlatem či mědí. Prvně byly vyšlechtěny krátkoploutvé formy podobné Betta imbellis s rozličným metalickým zbarvením. Byly nazývány jako „Indo Betta“ nebo „Copper Imbellis“. Později byli tito metalicky modře zbarvení hybridi dále kříženi s ocelově modrými homozygoty Betta splendens. To zavdalo vzniku čistého kmenu té nejkovovější barvy dnes v angličtině označované jako „Copper“ (měď). Samci těchto krátkoploutvých forem byly nabízeny už někdy kolem roku 2002. Horlivou šlechtitelskou prací asijských chovatelů z nich byly vyšlechtěny i moderní Halfmoon formy. V roce 2003 tyto závojové formy na aukčním akvaristickém serveru Aquabid.com způsobily doslova pozdvižení. Barevná varieta označená jako „Copper Gold“ byla na serveru vydražena za neuvěřitelných 1000 amerických dolarů! Dnes jsou hojně rozšířeny i mezi našimi chovateli.

Copper Halfmoon Betta
Měděný Halfmoon samec; poměrně mladá metalicky modrá varieta.

Tímto ale rozmanitost iridescentního zbarvení nekončí. Pár let po tom, co byly metalické mutace ustáleny v uniformě zbarvené kmeny, se objevily nové variety v angličtině označované jako „Dragons“. Jejich původ není znám, ale stejně jako v případě metalických barev bude jejich počátek v mezidruhovém křížení divokých a domestikovaných forem bojovnic z druhové skupiny splendens. Jen jejich selekce se ubírala trochu jiným směrem. Jedná se o natolik hutnou prezenci iridoforů, že nevstupují v interakci s jinou pigmentací a jsou pro nižší barevné vrstvy zcela neprůsvitné. I struktura krystalů guaninu bude trochu odlišná od jeho nominální formace. Obchodní označení Dragon, v českém překladu drak, dokonale vystihuje vzhled prvotních forem (barevná kresba Dvoubarevný – metalicky „bílá“/červená), které lze asociovat s draky z pohádek nebo fantasy knih. V nich jsou popisováni jako rudí ještěři, jež mají z nastřádaného zlata a dalších drahých kovů opancéřovány šupiny. Tato barevná varieta se může vyskytovat v mnoha různých kombinacích, například se žlutou nebo černou.

163_Black_Dragon_Halfmoon_Plakat_1
Black Dragon – dnes velmi populární barevná mutace metalických ryb.

Tímto jsme se ve stručnosti seznámili s obecnými základy a podstatou iridescentních ryb. Pro mě osobně jsou uniformně modré a metalicky modré bojovnice jedny z nejpůvabnějších barevných variet. Využití iridescence je nejčastěji konzultováno ve vztahu k modrým, zeleným/tyrkysovým a metalickým výstavním třídám soutěžních standardů. Hlavním cílem je samozřejmě vyšlechtit ryby s co nejbohatší prezencí iridoforů jednotného odstínu s dostatečně hustým krytím, kdy všechny základní barvy, obvykle červená nebo černá, nebudou skrze něj prosvítat. Běžnou chybou těchto variet je nedostatečné barevné krytí hlavy a hřbetu, na ventralích můžeme téměř vždy pozorovat červenou a stejně tak i při trupu těla u kořene všech nepárových ploutví, hlavně na ploutvi anální. Tyto chyby jsou snadno pozorovatelné, když si ploutve prosvítíme příruční baterkou.

18
Modrý Halfmoon samec se silným tyrkysovým nádechem.

Takto důkladně vybíráme i ryby do dalšího chovu. Nutno si také uvědomit, že sporadická prezence iridescentního lesku se v případě uniformě barevných neiridescentních variet považuje za chybu. Zelená iridescence se nám jeví nejvíce reflektivní v širším barevném spektru a v kontrastu s odlišnou pigmentací je nejvíce postřehnutelná.

Copper Halfmoon Plakat Betta
Copper Halfmoon Plakat

Ocelově modrý lesk je nejméně reflektivní a více zanedbatelný. Vyšlechtíme-li ale žluté ryby prosté melaninu s celoplošným, nejlépe metalickým krytím, lze je považovat za metalickou podskupinu dané barvy. Marketingově je můžeme označit třeba jako „Gold“ (zlaté) nebo „Platinum Yellow“ (platinově žluté). Bez melaninu iridescence ztrácí svůj kontrast a prolíná se s jinou pigmentací. Tím tento lesk interferuje a zavdá vzniku nové, „jednotné“ barvy. Například fialová ve skutečnosti není fialová. Je to jen souhra červené, černé a iridescentní pigmentace.

IMG_6229
Interference několika odlišných pigmentů v téměř jednotný odstín.

Barevných variet s využitím iridescence může vzniknout nespočet. V poslední době jsou velmi populární barevné kresby s kontrastními odstíny metalických a světlých (např. žlutých) barev. Nejčastěji to jsou barevné kresby jako „dvoubarevný“ nebo „motýlek“. Metalické barvy získali v dnešní době natolik na oblibě, že bychom mohli brzy přijít o staré dobré kmeny ocelově modrých a tmavě modrých ryb. Ne tak docela jejich vytlačením na pokraj našeho zájmu, ale zavlečením metalických vloh právě do těchto základních kmenů.

Na závěr a pro pořádek ještě upřesním použité názvosloví. Metalickými barvami označujeme mutantní variety základních modrých barev, které jsou natolik reflexní, že v nás skutečně evokují právě tohle označení. Jako ocelově modré běžně označujeme šedavý odstín modré. I přesto, že se jedná o synonyma, v komunitě chovatelů bojovnic označují genetickým potenciálem zcela odlišné variety. A měděné (Copper) zbarvení je natolik specifická varieta metalicky modrých ryb, že si zaslouží vlastní označení a samostatnou výstavní třídu.

IMG_9268
Pokus o detail iridizující pigmentace tyrkysového samce.

Baum L. L. – The utilization of iridescence (Technical Assistance Library of IBC)
Buss L. – Naming the new metelic gene (Technical Assistance Library of IBC)
Buss L. – Structural color (Technical Assistance Library of IBC)
Parnell V. – The New Betta (Thimble Publishing)
Goldstein R.J. – The Betta Handbook (Baron’s Educational Series, New York)
Lucas G.A. – Siamese fighting fish (T.F.H. Publications, New Jersey)
Hofmann J., Novák J. – Akvaristika (X-Egem, Nova, Praha)

 

Doprovodná galerie

Grizzled Halfmoon Plakat Betta
Díky měkčím tónům si lze barevnou kresbu Grizled splést s pastelem.

Red Dragon Halfmoon Plakat Betta
Tradiční Red Dragon

Metallic Blue Halfmoon Plakat Betta
Jemnější tón metalicky modré.

39
Imponující si samci iridescentních barev.